Světluška
Na ranči jezdila od svých třinácti let (1996-2003). Byla trpělivá jezdkyně, snažila se koním porozumnět a pochopit jejich řeč. Účastnila se amatérských závodů, které se na ranči pořádaly a mnohokrát získala krásná ocenění a prvenství. Sedm let prožila na hřbetech několika koní. Jmenovitě Bony, Venda, Monty, Cindy a Laura. Nejvíce ji však oslovila právě Laura pro svoji jedinečnou povahu. Po sedmi letech se její cesta ubírala jiným směrem, stala se z ní lektorka orientálního tance. Nyní se však ke koním vrací jako majitelka Laury.
Jeny
Milovaná maminka Světlušky a Ančovičky začínala na kobylce Nině v roce 1988, pak se po letech příležitostně svezla na Bony a Vendovi. Venda byl pro ni na nějakou dobu parťák do nepohody. Když tihle dva vyjeli ven, vždycky se něco komického přihodilo. Její kobylkou měla být Laura, se kterou si skvěle rozumněla, ale pro pracovní a mateřské povinnosti přenechala Lauru Světlušce, kterou pak dál všemi možnými způsoby podporovala a podporuje neúnavně dodnes. Na ranči pak při srandamačích zastávala jednu z nějdůležitějších funkcí, a to pečovatelky o hladové a žíznivé jezdce, za což jí patří obrovský dík.
Ančovička
Ančovička byla na ranči ještě škvrně, takže si na koních moc nezajezdila. Ranč Sen Mery si pamatuje jako účastnice dětských soutěží při srandamačích a občasného svezení na koni. Na ježdění jako takové byla v době fungujícího ranče ještě malá. Svou koňskou životní etapu začíná teprve nyní pod vedením Světlušky. Už teď je vidět, že to má v krvi a těší se na své první pokroky a úspěchy.
Petra F.
Už od dětství snila o svém koni a tak trávila volné chvíle u sousedovic koní a poníků. Na ranč přišla v roce 1998, kdy jezdila strakáče Montyho, příležitostně Vendu. Byla velice šikovná jezdkyně, ke koním pozorná a trpělivá. Získala na srandamačích krásná ocenění. Po několika letech se vydala vlastní cestou a pořídila si dva krásné hřebečky plemene Appaloosa. Ty si vypiplala od hříbátek a nyní se účastní westernových soutěží na profesionální úrovni.
Hanka P.
Když začala jezdit na ranči Sen Mery, byla jí přidělena kobylka Elinka, kterou si hned zamilovala. Účastnila se srandamačů i Mariánských jízd a získala několik krásných ocenění a umístění. Její cesta se po pár letech začala ubírat jiným směrem, stala se z ní majitelka úžasných pejsků (Border kolie a Norfolk terier), se kterými se úspěšně účastní závodů v dogdancingu a agility. Nyní se ke koním opět vrací, trénuje westernové ježdění na farmě v Židovicích. Nyní má pronajatou kobylku Renu, se kterou se připravuje na soutěže.
Tomáš S.
Bratranec Světlušky jezdil na ranč většinou o letních prázdninách se svou babičkou. Dá se říct, že jezdil jeden měsíc v roce, ale i tak se na koni udržel moc dobře, dokonce ho koně poslouchali. Na vyjížďkách i na place s ním byla vždycky legrace, byl to parťák do nepohody. Občas se svezl na Bony, Montym i Elině, při srandamačích však závodil většinou s Vendou, Laurou a Cindy. I přes málo jezdeckých zkušeností se dokázal při soutěžích umístit do třetího místa a porazit tak mnohem zkušenější jezdce. Jeho klukovské snění o indiánech a kovbojích mu vydrželo dodnes.
Kosťa K.
Věčný dobrodruh a snílek se na Ranči Sen Mery objevil v roce 2003. Začal jezdit kobylku Lauru a tu si zamiloval. Účastnil se srandamačů i jiných závodů a po poctivém trénování se začaly dostavovat úspěchy a prvenství. Stala se z nich nerozlučná dvojka, až si Kosťa Lauru odvezl na svůj ranč Lobo. Po letech však osud chtěl jinak a Kosťa kobylku prodal Světlušce. Nicméně i nadále kobylku navštěvuje a pečuje o ni se stejnou láskou.
Ája L.
Jako každý správný milovník koní i Ája sbírala zkušenosti s koňmi již od dětství. Po letech při studiích v UL náhodou narazila na Ranč Sen Mery. Zde zůstala od jara roku 2004 až do jeho zániku. Nejprve jezdila kobylku Lauru, pak si ale padla do oka s nově dovezenou tinkerkou Fančou. Pod vedením Mery ji učila základům a připravovala na závody. Ač se jim práce dařila, bohužel než stihly sklízet větší úspěchy, ranč zanikl. Při zániku ranče SM však začala Ája s pomocí rodiny budovat svůj vlastní ranč na Žatecku - Ranč OK AIA, na který si pak postupně odvezla kobylku Bony, hřebečka Ysbranda a kobylku Jeltje. Nyní je hrdou majitelkou výše zmíněných koní, plus si splnila sen o tinkerovi v podobě krásné a nadějné Silvie Go-Go. Koníci se mají na ranči OK AIA moc dobře. Je vidět, že se jim majitelka věnuje na 100 %.
Maruška
paní Hanka
Ivana
pan Flégl
Mery
Darina
Hedvika
Eliška
Radim
Pepíno
Jitka
Bára